Celou fotogalerii z 225. setkání PMK naleznete zde

 

Zkušenosti z oblasti krizového managementu, záchrany firmy před totálním kolapsem, moderní trendy zemědělství, živočišné výroby, ale i zajímavosti z chovu drůbeže, výroby a zpracování vajec a výrobků z nich, byly předmětem v pořadí již 225. klubového setkání Pražského manažerského klubu České manažerské asociace (ČMA), které se uskutečnilo v rámci cyklu „Mé manažerské výhry a prohry…“ ve čtvrtek 18. června od 18:00 hodin v pražském klubu Golem. „Je potřeba lidi neustále vzdělávat, aby uměli pracovat s novými technologiemi, zdůrazňovat, proč děláme určité věcí – nejde pouze nařizovat úkoly,“ říká Ing. Tomáš Milich, ředitel a jednatel společnosti OVUS – podnik živočišné výroby a Manažer odvětví soutěže MANAŽER ROKU 2014.

• Je potřeba lidi neustále vzdělávat, aby uměli pracovat s novými technologiemi, zdůrazňovat, proč děláme určité věcí – nejde pouze nařizovat úkoly.

• Jak dalece věří manažer sám sobě a své firmě, stejně tak vnímá firmu konkurence.

V úvodu svého vystoupení Ing. Milich krátce představil společnost jako celek a dále se věnoval bližšímu seznámení účastníků akce s jednotlivými provozy. Mimo jiné bylo možno seznámit se s chodem společnosti zabývající se velkochovem slepic, kdy zdůraznil především soustředění pozornosti na péči o chovaná zvířata. Mimo jiné zmínil vybavení technologiemi – slepice jsou zklidňovány pomocí klimatizace a dodáváním potřebných vitamínů. Ve svém úvodu vystoupení zmínil také své počátky v manažerské oblasti. Současnému působení předcházela práce v bance, kde se dostal ke krizovému managementu a získal zde bohaté zkušenosti. Díky setkání s obchodním partnerem, pro kterého vypracovával analýzy, dostal nabídku, aby šel do firmy OVUS pracovat. V roce 2010 dostal firmu z bankovního domu jako ztrátové aktivum. V roce 2012 byl dokončen proces klecových systémů s odkazem na platnou evropskou legislativu. „Počítali jsme, že musíme zainvestovat obrovské peníze kolem 200 milionů korun. Naštěstí velkou část prostředků bylo možno použít z podpory EU – programu na rozvoj venkova a díky tomu jsme zvládli vyřešit krizovou situaci,“ přiblížil situaci Ing. Milich.

Současnost ve společnosti OVUS představuje produkci z chovu nosnic ve dvanácti halách, kde je kolem 300 tisíc nosnic a výroba dosahuje 62,5 milionu vajec za rok. Vejce z vlastní produkce mají pevnou skořápku a jsou velmi kvalitní. Klece jsou nové v souladu s požadavky EU – moderní klecové systémy jsou z výrobní linky českého výrobního družstva Kovobel Domažlice. Firma OVUS dbá na péči o chovanou drůbež a v klecích, určených původně až pro 25 slepic, jich mají řádově polovinu, aby zvířata měla větší možnosti pohybu. Klece mimo jiné obsahují snáškové hnízdo a systém na dopravu vajec, které jsou následně speciálními automatickými dopravními systémy přemísťovány do dalšího výrobního procesu.

„Když jsem přišel do firmy, v prvé řadě jsem řešil, abychom měli na výplaty zaměstnanců. Řešil jsem vše osobně, rozjel jsem se za věřiteli a nastudoval jsem si ve skriptech v podstatě celou zemědělskou školu týkající se oblasti chovu hospodářských zvířat. Rozjel jsem se za akademiky z vysokých škol, kteří byli rádi, že někdo naslouchá jejich doporučením a začala mezi námi trvalá spolupráce – začal jsem jejich doporučení realizovat v praxi,“ říká Ing. Milich. Mezi témata projednávaná s akademiky patřila mimo jiné technologická zařízení a celkové vybavení výrobních hal. „Například pomocí speciálního PC programu zjišťujeme a současně analyzujeme dostupné informace. Všechny tyto nápady přišly z akademické sféry,“ zdůrazňuje Ing. Milich.

V současné farmě je kolem 300 tisíc nosnic. Druhá farma, která se rozjíždí, bude mít kolem 500 tisíc nosnic. Pokud existuje tak velké množství, usnadňuje to vyjednávání o ceně. „Nemusím hrát sociální hry, ale mohu se soustředit na obchod,“ říká Ing. Milich. Ve své oblasti spolupracuje se zemědělci, se zootechniky, s cílem vytvořit dokonalý produkt, což se jim též daří.

„Když chce někdo uspět jako manažer, musí mít i kousek štěstí. Mám v sobě pokoru, přeji si, aby mě štěstí neopustilo,“ říká Ing. Milich. Současně je ale podle něj důležité si věřit, protože jak dalece věří manažer sám sobě a své firmě, stejně tak vnímá firmu konkurence.

„Pořídili jsme si linku na zpracování a vaření vajec – v tom jsme jedničkou na českém trhu,“ říká s pocitem uspokojení z dobré práce. Zákazníky se tak kromě běžného odběratele syrových vajec stávají také gastronomické firmy. Jejich výrobky slouží pro výrobny občerstvení a podobně. Dokonce byli schopni na základě požadavku klienta vyrobit vejce mající dva stejné konce do špičky, aby bylo možné vyrobit z jednoho vajíčka šest plátků místo pěti. Když chce firma uspět na trhu, je potřeba se řadě věcí přizpůsobit. „Doufám, že se staneme největšími hráči evropského trhu,“ doufá šéf jedné z pěti největších firem na trhu s tímto sortimentem. Jistě k tomu přispěje fakt, že zařízení je schopno uvařit a oloupat neuvěřitelné množství dvaceti tisíc vajec za hodinu. Mohou tak dodávat zákazníkům vařená oloupaná vejce ve speciálním nálevu. Další možností je dodávání vařených vajec ve skořápkách, které se povrchově upravují speciálním lakem nebo voskem, takže vydrží v teplotě 18 stupňů bez vystavení slunečního záření až 40 dnů v původní kvalitě. To oceňují zejména prodejci v době Velikonoc, neboť takto upravená vejce jsou od firmy OVUS dodávána včetně barevných. Odběrateli jsou hlavně restaurace, školy a věznice. A jaká byla produkce vařených vajec před nasazením nového technologie? „Uvařili jsme pouze tři tisíce vajec za hodinu,“ upřesňuje Ing. Milich.

V souvislosti se zmínkou odlišného tvaru vejce od běžného Ing. Milich přibližuje současně typ slepic, které pro výrobu využívají – na začátku byly prováděny testy s desítkami dostupných druhů nosnic. Byly vybrány nejlepší, které tvoří spolu s klecovými a technologickými systémy výrobu. Další cestou, hlavně pro speciální požadavky na tvar a kvalitu vajec, se stala genetika. „Speciálně vejce se dvěma špičkami pochází z geneticky upravených německých slepic. Prodáváme je pod obchodním názvem indiánská vejce,“ upřesňuje výrobní proces. Speciální typ slepice nesoucí barevně odlišná vejce je hybrid nosnice Moravia černé barvy.

Je jistě zajímavé, že výrobce syrových vajec vsadil také na hotový výrobek – polotovar pro kuchyňské použití. „Kuchař nemá šanci vejce rovnoměrně uvařit, hrozí prasknutí skořápky atd. Našli jsme prostor na trhu – udělat výrobek pro catering. Ve spolupráci se zootechnikem a zemědělcem jsme vybrali osm druhů slepic a testovali je, jak budou reagovat na vysokou podestýlku – chceme, aby drůbež byla současně u nás chována dle pravidel správného pěstitele. Inspirovali jsme se zahraničními chovy, proč objevovat objevené,“ říká Ing. Milich a úsměvem dodává: „Nejsme žádní Colombové, pouze jsme se Colombem inspirovali.“.

Firma se rozhodla z původního jednoho provozu expandovat a vytvořit provoz další. Budování nové farmy ve Smečně probíhá přestavbou z původně prasečí farmy. Cílový stav představuje 276 tisíc nosnic s výnosem 75,5 milionu vajec ročně. Testovací provoz v roce 2014 probíhal ve třech halách s produkcí 7,5 milionů vajec ročně. Testováno bylo celkem 10 druhů slepic.

Slova „geneticky modifikované“ představují prakticky neomezené možnosti v této oblasti. Například firmou OVUS chovaný hybrid slepic „1“ dokáže obarvit skořápku jako divoký pták s tím, že barva skořápky je stejná na povrchu i uvnitř, což se většinou při této činnosti nedaří. Výsledky se odvíjejí od stáří slepice i druhu krmení. Nabízí se i otázka cholesteru – je zdravý či nikoliv? „Vejce nemůže být bezcholoesterové, neboť bez cholesterolu není život. Cholesterol se ale nachází nikoliv ve vajíčku, ale ve skořápce. Genetickou modifikací dokážeme, že skořápka obsahuje velmi nízký obsah cholesterolu,“ informuje o podrobnostech Ing. Milich. Současně klade důraz na doporučení pokud možno nekupovat vejce od malých chovů. „Přikláním se k tomu, aby byly preferovány vejce z velkochovu, neboť v něm je kladen větší důraz na vyšší kvalitu vejce a jeho nezávadnost,“ informuje s tím, že jejich slepice jsou používány pouze jeden rok. „Za to jsme také veřejností kritizováni, avšak preferujeme kvalitu našich výrobků, říká Ing. Milich. „Kvalitní vajíčka mají výraznou chuť. Stáří slepice můžete poznat i podle vajíčka – jak dalece drží bílek pohromadě,“ zasvěcuje nás dále do tajů výroby vajec.

Postrachem veřejnosti bývá často salmonelóza. Jak je to s tímto strašákem ve výrobním procesu vajec? „Již od kuřátka jsou slepičky proti této nemoci vakcinované. Pokud je slepice v chovu déle než rok, je potřeba ji převakcinovat, což malé chovy většinou nedělají. „Dívejte se, co kupujete, ne všechna vejce mají takovou kvalitu a veterinární dozor. Naše vejce patří v těchto parametrech na špici české produkce,“ říká s podotknutím, že malé chovy nemají povinnost, aby drůbež vakcinovaly. Pokud se ale rozhodnete založit malochov a koupíte si kuřata právě od firmy OVUS, máte zaručeno, že dostanete vakcinovanou drůbež.

Často padají také nejrůznější diskuse na to, zda pojídání vajec je zdravé. Souvisí s tím i veřejností šířené informace o používání antibiotik ve výrobě. „Jsou to fámy,“ říká ředitel Ing. Milich s tím, že v České republice nic takového neexistuje. „Proč bychom vakcinovali slepici antibiotiky, když potřebujeme vejce. Antibiotika se používají k tomu, aby slepici rychle rostla svalová hmota. Naše kuřata jsou drobnější, nepotřebujeme je na prodej masa, ale na snášení vajec,“ říká a současně radí opatrnost při nákupu extrémně velkých kuřat, kdy je dobré vždy zvážit, zda je reálné, aby kuře bylo tak obrovské. U českých výrobců by se to stát nemělo, ostražitost je potřeba u dovozového masa

Mezi výrobky firmy OVUS patří tradiční bílá a hnědá vejce a dále speciální výrobky jako Indiánská vejce nebo Slánská vejce. Indiánská vejce jsou balena po sedmi kusech v krabičce a obsahují barevně odlišné skořápky od různých druhů slepic včetně geneticky modifikovaných, jak již bylo zmíněno. Další informace lze najít v katalogu na internetových stránkách firmy.

Pokud se ohlédneme za produkcí firmy OVUS, vlastní výroba vajec v závodu Těhul představovala v roce 2013 objem 65,7 milionu kusů vajec v meziročním srovnání s předcházejícím rokem o 7,1 procenta a v roce 2014 to bylo 69,7 milionu kusů vajec v meziročním srovnání o 6,1 procenta. Nákup a prodej cizích vajec v letech 2013 byl 14,4 milionu kusů s meziročním nárůstem o 16,4 procenta a v roce 2014 dosáhl 16,9 milionu kusů s meziročním nárůstem o 17,4 procenta. Objem výroby vařených loupaných vajec v nálevu dosáhl v roce 2013 objemu 8,2 milionu kusů s meziročním nárůstem o 12,1 procenta a roce 2014 činil 7 milionů kusů s meziročním vzrůstem o 14,6 procenta.

Technika v každé firmě představuje obrovského pomocníka. „Současně se ale neobejdete bez kvalitního pracovníka v procesu, který dovede s technikou zacházet,“ zdůrazňuje Ing. Milich. „V naší výrobě máme celý výrobní proces napojen na diagnostiku – je ale potřeba zootechnika či dalších odborných pracovníků řešících operativně vzniklé problémy,“ říká Ing. Milich. Současně připomíná trvalý dohled akademiků.

A jak je to se vztahem pracovníků k firmě OVUS? „Snažíme se pracovníky zapojit do pracovního procesu tak, aby měli k firmě vztah nejen jako ke zdroji příjmu. Například jsme nechali ušít téměř za čtvrt milionu korun pracovní oblečení, kde jsou jednotliví pracovníci barevně odlišeni. Všichni ale mají na zádech oblečení jednotný nápis OVUS. Staráme se o ně, jak to nejlépe jde a dokázali jsme zvednout jejich loajálnost vůči firmě natolik, že po počáteční nedůvěře i ve mně samotného, který přišel do firmy s tím dělat změny, nastal stav, kdy pracovníci mají ke svému pracovišti a k celé firmě vztah. Zapojují se aktivně do procesu a sami přicházejí se zajímavými nápady na zlepšení chodu výrobního procesu. Když se to tak podaří, je to to nejlepší, co může každého manažera potkat,“ říká Ing. Milich. „Mají pocit, že mohou být u změn, a když se objeví problémy, tak od toho jsme my, abychom je vyřešili. Například když se objeví někdo, kdo začne rozvracet kolektiv, snažíme se nejdříve s dotyčným věc osobně řešit, vysvětlit mu důvody konkrétních kroků a podobně. Když se ale situace nezlepší, je bohužel nutné se pak s takovým pracovníkem rozloučit, protože pro naši firmu je takový člověk větší škodná než kuna nebo liška,“ dodává Ing. Milich.

Každá moderní technologie s sebou přináší změny a velká část připadá na schopnost pracovat s novými systémy. Konkrétně ve firmě OVUS to bylo zvýšení důrazu na práci s počítačem. „Zavedl jsem všude počítačové systémy. Zpočátku to byl velký problém, hlavně u starších lidí, kteří byli zvyklí si vše zapisovat ručně tužkou do sešitů a podobně… A najednou museli začít používat evidenci v počítači. Šlo to těžko, ale podařilo se dotáhnout věci k dobrému výsledku. Je potřeba lidi neustále vzdělávat, aby uměli pracovat s novými technologiemi, a zdůrazňovat, proč děláme určité věci. Nejde pouze nařizovat úkoly z pozice šéfa,“ říká Ing. Milich.

• Inovace versus úspory – management chovu a odchovu nosnic plně využívá výhod řízeného krmení, světelného režimu a řízené klimatizace.
• Inovace versus úspora – existuje centrální propojení produkčních a odchovných hal do PC s přímou vazbou na ZOO hodnocení a účetnictví.
• Automatické vážení kuřic v odchovu za pomoci průmyslového PC. Základem je sledování řízených přírůstků kuřic dle technologického postupu, maximalizující budoucí snášku s minimálními náklady na krmný den.

Tyto tři body zmínil Ing. Milich jako jedny ze základních pilířů dobrého hospodaření výrobního závodu. Jen centrální propojení hal ušetřilo během několika měsíců částku tři a půl milionu korun. Automatické vážení kuřic je zase potřebné pro to, aby kuřátka dobře prospívala a jejich ideální váha měla vliv na schopnost snášet vejce. Zajímavé je jistě i to, že do přibližně sedmi dní kuřátko žije pouze ze žloutku, pak už ale musí začít přibývat na váze, což je potřeba sledovat. Jedním z ovlivňujících faktorů je dobře zvolené světlo – bílé studené světlo navozuje pocit hladu, takže je používáno v případě, že je potřeba, aby slepička více jedla. Je potřeba ale držet trvalý dohled, aby se například po deseti dnech nedostala na nadváhu – měla by pak játra obrostlá tukem, což má vliv na vejcovody a slepice pak nesnáší tolik vajec, ale pouze žije život v kleci s ostatními (což ve velkochovu není šance zjistit). Správný přírůstek je cca 104 až 140 gramů denně krmné směsi.

„Dnes jsme schopni vyrobit kvalitní vejce, které dovedeme prodat,“ říká věcně Ing. Milich. Spolu s výrobou jde také zpracování vedlejších produků – například vaječných skořápek či drůbežího trusu, který slouží k dalšímu zpracování jako hnojivo. ¨

Součástí každé firmy jsou vize do budoucna. Zamýšlenými investicemi v nadcházejících v letech 2015 – 2020 je vybudování bioplynové stanice včetně zpracování fugátu na granulované hnojivo. Dalším plánem je vybudování výrobny krmných směsí.

.

Po prezentaci ředitele firmy OVUS Ing. Milicha následovala diskuse, z níž vybíráme několik příspěvků:

Jak je to ve vašem oboru s dotacemi? Ing. Jan Žáček, MC Tritton

Bohužel, v České republice je většina dotací z fondů Evropské unie směřována spíše do zemědělství než do živočišné výroby. Jistou cestou jsou různá sdružení zemědělců a výrobců živočišných výrobků. Pokud by to mělo být spravedlivé, pak by musely být dotace rozdělovány rovnoměrně všem zemím stejně anebo konkretizovat podle jednotlivých zemí. Bohužel smutné je, že existují různé konzultační firmy složené ze skupiny lidí, kteří si udělali ze zprostředkování živnost, takže část dotací pak jde na zaplacení těchto firem.

Jakým způsobem řešíte sexování pohlaví? Ing. Jan Čermák, MEBIS

Hybridní nosnice jsou geneticky upravené, takže kohoutci mají jinou barvu peří než slepička.

Co děláte s vynešenými slepičkami? Ing. Jan Čermák, MEBIS

Prodáváme je malochovatelům. Podrobnosti můžete najít na našich internetových stránkách. Jako zajímavost bych zmínil že jsme například na firemním facebooku vyhlásii akci „Zachraňte si svou slepičku“. Lidé si je pak k nám chodili kupovat za 50 korun, například pro své domácí malochovy. Rád bych v této souvislosti zmínil, že je smutné, že v dnešní době hlavně děti téměř neznají, jak vypadá chov či domácí zvířata. Naším záměrem je v budoucnu vybudovat jakýsi skanzen, aby se děti mohli seznámit se živočišnou výrobou.

Závěr příjemně stráveného večera osvěžil dotaz na zajímavý kuchařský recept z vajec, který položil Dr. Rastislav Lukovič z ČMA. „Kuchařské recepty máme uvedeny přímo na krabičkách s vejci – například na různé buchty, ztracená vejce, ale třeba i oblíbené francouzské brambory a podobně,“ zakončil Ing. Milich.

Text: Jana Henychová

 

Ing. Tomáš Milich

V roce 1993 vystudoval Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině – Fakultu elektrotechnickou, obor Oznamovací a zabezpečovací technika. Dále se vzdělával manažerskými kurzy na Open University Business School v Praze. Prošel posty bankovního auditora, ředitele odboru v Konsolidační agentuře, dále ředitelů ČSAD, GE Money Bank a Atlas Software. Od dubna 2011 řídí OVUS, je jejím jednatelem a minoritním vlastníkem. Jeho manažerské působení bylo v prvních letech zaměřeno pře-vážně na krizové řízení. Firmu OVUS převzal v kritickém stavu, jak obchodně, tak i výrobně a finančně. Navíc byla silně předlužená. Buď konkurz nebo radikální komplet-ní Turnaroud. Volba padla na záchranu firmy.

Manažerské kompetence a dovednosti pana Ing. Milicha vynesly firmu OVUS na českém trhu do pozice lídra v řízeném krmení a v automatizaci výroby. Pracovní jistoty a sociální politika pomohly stabilizovat zaměstnanecký kádr od dělnických profesí, až po top management. Název firmy je odvozen od OVO – vejce. Produkční cyklus je: Vejce – kuře – nosnice. Optimalizace řízeného krmení (9 směsí), světelného režimu a vzduchotechniky garantují minimalizaci nákladů při udržení růstového cyklu. To jsou hlavní faktory úspěšnosti.

OVUS má za sebou úspěšné období v dynamice podnikání ve všech rovinách. Pro zvýšení komoditní konkurenceschopnosti (vejce, kuřata) má modernizováno 12 produkčních hal pro 230 tisíc nosnic. Krmné směsi jsou na přírodní bázi, každá slepice má optimalizované dávkování. OVUS prošel úspěšně mezinárodní certifikací Global Standard for Food Safety a International Food Standard. Jen v r. 2013 zbankrotovalo v ČR osm drůbežářských firem. OVUS v této době modernizuje, investuje a podnikatelsky roste. Reinvestuje, kupuje farmu prasat ve Smečně. Zkušenosti získávají na největších konkurentech v Holandsku, Belgii, SRN, Egyptě, USA, Japonsku a dalších. Cílem je udržovat se mezi pěti TOP v České republice.

Názory manažera na řízení firmy, klíčové faktory ovlivňující její rozvoj a úspěšnost z pozice postavení manažera ve firmě:

1. Klíčovým faktorem pro úspěšné řízení firmy a dosahování dobrých výsledků jsou především inovace, zavádění moderních technologií a dalších postupů.

2. Dále je podmíněna neustálá spolupráce s výzkumnými organizacemi a vysokými školami se zaměřením do praxe naší firmy.

3. Klíčovým faktorem je profesionalita a odbornost svěřeného personálu a zaměstnanců, jejich neustále vzdělávání se a doškolování, resp. zvyšování jejich specializace v oborech naší firmy.

4. Nutným faktorem je motivace zaměstnanců, finanční motivace je vždy krátkodobá, zaměstnance je nutné motivovat i z jiných hledisek, např. finanční podpora při vzdělávání, pomoc ve svízelných situacích.

5. Cíleně pracovat a spolupracovat s personálem na rozvoji firmy, zamýšlených inovacích, motivaci k jejich pracovnímu růstu, uvědomovat si vlastní podíl na výsledcích hospodaření firmy a také tímto u nich docílit samo motivace.